Skepse je dobrou vlastností lidí, říká Prof. Feist, tvůrce pasivního domu

Pasivní dům potřebuje minimum energie stejně jako NASA pro pohyb vesmírné lodi v našem planetárním systému. Prof. Feist v exkluzivním rozhovoru hovoří o své návštěvě Prahy a nutnosti změny myšlení v kontextu stavby pasivních domů.

Ve Vídni proběhla mezinárodní konference o pasivních domech s podtitulem chytré a úsporné bydlení pro každého, kde jsem nemohl chybět. Vlastní silnou zkušeností byla již cesta, do Vídně jsem se vydal stylově elektromobilem, o tom píšu jinde.

Foto: Passivhaus Institut

Změnit zvyky vyžaduje změnu myšlení a není to zrovna lehké, i o tom byla konference pro více než 1000 účastníků z 50 zemí světa. Jsem velmi vděčný, že zakladatel Passivhaus Institut Darmstadt a tvůrce myšlenky a konceptu pasivního domu si našel čas na rozhovor.

Nejprve jsme hovořili o tom, jak se myšlenka pasivního domu zrodila. Odkud přišla inspirace?

Foto: Passivhaus Institut

Pan Prof. Feist v rušném prostředí Vídeňského výstaviště detailně odpovídal.

„To je dlouhý příběh se spoustou prvků podobně jako jiné příběhy. Není to tak, že bych byl první, kdo o těchto věcech přemýšlel. Před pasivním domem byla celá řada přípravných prací. My jsme jako mladí fyzici na univerzitě v Tübingen přemýšleli, jak vyřešíme úlohy energetické krize a co můžeme udělat pro její vyřešení.“

„Velmi rychle jsme si uvědomili, že s energií v podstatě plýtváme a že se stejným množstvím energie můžeme vytvořit mnohem větší užitek, když to uděláme o něco chytřeji. Studovali jsme po celém světě, co již bylo vytvořeno. Na špici byli Kanaďané, Švédové, ale také Číňané.“

„Už existoval návrh nízkoenergetického domu, ale také směr nulového domu a ty jsme si velmi detailně prohlédli a studovali. Zjistili jsme, že by ve skutečnosti mělo být možné, podle tehdejší teorie domů stavět tak, aby dům zůstal zahřátý víceméně sám od sebe.“

Na základě těchto úvah vzniknul pilotní projekt z roku 1999 v Darmstadt, kdy Prof. Feist spolu s řadou kolegů vytvořil první pasivní dům, který dodnes slouží nejenom výzkumným účelům, ale lidé v něm zcela normálně bydlí. V nedávné době byl osazen fotovoltaickou elektrárnou a stal se z něho dům, který produkuje více energie, než sám spotřebuje.

 „Energie se neztrácí, co je to ve skutečnosti spotřeba energie? Jak můžeme spotřebovávat energii, to přece vůbec není možné. Energie musí někde zůstat, protože existuje, jak každý ví, zákon o zachování energie. Ale když se podívám na naši civilizaci, ve které neustále spalujeme miliony metrů krychlových ropy, zemního plynu a uhlí, spotřebujeme je v pravém slova smyslu, jak je to možné? Co se to tam děje?“

„Energie jako hospodářská, ekonomická komodita, kterou jednou použijeme a potom vyletí komínem, to není celá pravda. Za fyzikou stojí daleko víc, energii si stačí vypůjčit v určitém procesu a na konci ji zase vrátit zpět.

„Potřebujeme opravdu malé množství energie na to, abychom procesy dostali do správného směru. Dobrým příkladem je dnešní způsob, jak NASA pohybuje kosmickou lodí přes sluneční soustavu. Tady potřebujeme pouze malé množství řídící energie, poté loď velmi přesně navedeme do pole měsíce nebo planety tak, aby loď dostala ten správný impuls tohoto měsíce nebo planety a změníme trajektorii, abychom se dostali tam, kam chceme.“

„Energie se do systému vrací, energie se nespotřebovává, jen se velmi šikovně využije a to je přesně to, přesně ty procesy, které používáme v oblasti energetické účinnosti.“

„V podstatě se u pasivního domu nejedná o nic nového, jen o důsledné uplatnění toho, co víme z fyziky.“

Velmi mě zajímalo, jestli byl pan Prof. Feist někdy v České Republice. Jeho odpověď mě překvapila.

„V Praze jsem byl pouze jednou. Bylo to v době, kdy na hranci mezi Spolkovou republikou Německo a Československem byla umístěna následující řada cedulí. Na první ceduli Spolková republika Německo, na druhé ceduli Svobodný stát Bavorsko, potom se objevila třetí cedule Svaz socialistických sovětských republik  a pak přišla čtvrtá cedule Československá republika.“

Prof. Feist se do Prahy dostal jako student v rámci univerzitního programu:

„Byl jsem hodně v knihovně, odborná literatura v bývalém Československu měla tehdy velmi vysokou a dobrou úroveň.  Tím vznikla i možnost výměny názorů mezi lidmi té doby a to vždy funguje. Vždy jsme našli cesty, jak spolu mluvit i o věcech trestných.“

Během tiskové konference se Prof. Feist zmínil, že největším tématem je komunikace, vysvětlení běžnému investorovi, jak pasivní dům funguje. V našem rozhovoru jsme se k tomuto tématu vrátili:

 

 „Je jasné, že ke všemu, co je nějakým způsobem nové, zvláště když je to tak revoluční, lidé přistupují přirozeně velmi skepticky a já tomu dobře rozumím.“

 

„Dokonce si myslím, že skepse je dobrou vlastností lidí, ale to znamená, že ti, kteří mají zkušenosti, by měli informovat. To to dělá zvláště hodnotné, pokud máte zkušenosti s bydlením v pasivním domě. Je důležité to komunikovat dále.“

 

 „Díky tomu můžete podat zprávu o normálních situacích v domě, které zažíváte, že můžete otevřít okno, že to vůbec není žádný problém, je to tak důležité, aby došlo k uvolněné diskusi v této oblasti.“

Jsem velmi rád, že si pan Prof. Wolfgang Feist našel čas na náš rozhovor. Věřím tomu, že se stále více a více lidí bude inspirovat, poznávat nepoznané a především stavět nové pasivní domy nejen jako rodinné, ale také jako administrativní budovy, školy, školky a další budovy určené pro více lidí.

Součástí konference byla i velmi zajímavá exkurze do různých budov v pasivním standardu, o kterých vám napíšu v dalším článku.

Jindřich Ertner
Postavil jsem pro rodinu pasivní dům. Žijeme v něm šťastně. Netápejte, nechte se inspirovat. Můj příběh
Komentáře
  1. Michal Z. napsal:

    Zajímavé myšlenky. Díky za článek a zamyšlení. Co říkáte na výstavbu nových pasivních domu? Začinají byt standardem, jako třeba tento projekt: https://www.zelenyzlonin.cz/. Podle me je to skvele. Zdravim, M.

    • Jindřich Ertner napsal:

      Skvělé to je určitě. Jestli se jedná o skutečný pasivní dům dost pochybuji. Předpokládám, že se jedná o domy nízkoenergetické. Bohužel na stránkách není nikde uvedeno jako hodnotu PHPP kWm2 a rok domy dosahují. V každém případě krok správným směrem i když zase po Česku …

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.